Proč se děti brání jídlu? Problém sídlí v mozku, říkají experti

Trápení s jídlem u malých dětí je problémem, který zná mnoho rodičů. Důvod, proč se děti brání jídlu, či mají averzi k určité chuti, často hledáme tam, kde není – v jídle samotném, ve vybíravosti dítěte či jeho neschopnosti se vyjádřit, nebo v sobě jako rodiči. Často však může být příčina daleko komplexnější. Jídlo a jeho příjem pro dítě může být spojený s emocemi, které vznikly ještě před narozením.

Kdy se odpor k jídlu začíná projevovat?

S přechodem na pevnou stravu, tedy obvykle mezi šestým až osmým měsícem věku dítěte, se u mnohých dětí začínají projevovat problémy s příjmem potravy. Tento moment může být pro dítě stresující, protože se musí adaptovat na nové podmínky a nové zážitky. Dítě přichází do kontaktu s novými texturami, chutěmi a zážitky, které mohou být pro jeho citlivý mozek výzvou. Odborníci upozorňují, že problém se může projevit zejména u dětí, které se narodily předčasně, trpí poruchami autistického spektra, vývojovou dysfázií nebo u těch, které byly dlouhodobě sondované. V těchto případech není odpor k jídlu jen běžnou vybíravostí, ale může souviset s traumatem, které dítě zažilo v průběhu těhotenství nebo porodu.

Pochopení příčiny: Trauma a jeho vliv na mozek dítěte

Trauma v raném věku může zanechat hluboké stopy v dětském mozku, a to zejména pokud šlo o stresující zážitek během těhotenství nebo během porodu. Například špatně vedený protahovaný porod může být pro dítě traumatizující zkušeností, která má dlouhodobý vliv na jeho psychiku a reakce na různé podněty. Tento zážitek může být spojený s přechodem z teplého, vlhkého prostředí matčina břicha do suchého, chladného světa, což může vyvolat silnou reakci v mozku dítěte. Takové trauma může mít dlouhodobý dopad na způsob, jak dítě reaguje na stresující situace v budoucnosti – může se jednat o problémy při oblékání, se strukturami při dotyku nebo v situacích spojených právě s jídlem.

Představme si dítě v břiše matky, která prodělala významnější stres. Tento stres může vytvořit v dětském mozku shluk neuronů, které si můžeme představit pro usnadnění jako takové "klubíčko". Tato stopa zůstává v mozku, vytváří jakousi "paměťovou stopu" a může ovlivnit, jak dítě reaguje na podobné podněty v pozdějším věku. Pokud se dítě později setká s podnětem, který nějakým způsobem připomíná stresující zážitek, mozek automaticky vyvolá stresovou reakci, aby ho ochránil - vzniklá paměťová stopa vyšle přes amygdalu (struktura ve spánkovém laloku mozku, zodpovědná mj. za ukládání vzpomínek, pozn. red.) informaci, že je tu nebezpečí. Nastane stresová reakce, která velí k úniku. Tímto způsobem nás mozek chrání. Spouštěče se ale u těchto dětí bohužel aktivují při životně důležitých věcech, jako je jídlo. Např. jídlo, které je samo o sobě neškodné, může být pro dítě spojené s negativními emocemi a vyvolávat u něj odpor.

Co s tím? Jak zlepšit vztah dítěte k jídlu?

S tímto problémem se dá pracovat, i když to vyžaduje čas a trpělivost. S traumatem je třeba zacházet tak, aby se amygdala "neprobudila" a nezačala vysílat varovné signály. Proto je třeba prezentovat dítěti stravu v jiném kontextu, než jako jídlo. Důležitý je správný přístup rodičů, kteří by měli změnit svůj postoj k jídlu a k tomu, jak ho dítěti nabízejí. Odborníci radí, aby se rodiče zaměřili na to, jakým způsobem dítě stravu prezentují. Pokud dítě vnímá jídlo jako něco stresujícího, je důležité ho změnit v něco příjemného, v zábavu. Dítě může začít vnímat jídlo nejen jako nutnost, ale i jako příležitost k objevování nových textur a chutí, které mohou být zajímavé a zábavné. Rodiče mohou začít tím, že změní způsob, jakým dítě jídlo dostává.

Praktické tipy pro rodiče:

1. Vyměňte krmící nástroje: Pokud má dítě problém s lžičkou, která je příliš velká nebo tvrdá, zkuste použít jiné nástroje. Může jít například o měkčí lžičku nebo speciální nástroje určené pro malé děti.
2. Hra s jídlem: Nabídněte dítěti jídlo v jiné formě, například jako kousky, se kterými si může hrát, nebo jako jídlo, které lze rozmačkávat a tvarovat. Tato metoda stimuluje smysly a umožňuje dítěti vnímat jídlo spíše jako hračku než jako stresový faktor. 
3. Zapojte dítě do přípravy jídla: Rodiče mohou dítě zapojit do vaření nebo přípravy jídel. Děti mají tendenci lépe přijímat jídlo, na jehož přípravě se podílely, protože se cítí součástí procesu.
4. Masáže a cvičení: Odborníci doporučují zahrnout do každodenního režimu také masáže a křížová cvičení, která propojují obě mozkové hemisféry a pomáhají dítěti lépe se orientovat v tělesných pocitech.

Závěr

Problémy s jídlem u dětí nejsou vždy jen otázkou vybíravosti nebo špatného chování. Mohou být projevem hlubších psychických nebo fyzických problémů, které mají kořeny v raném vývoji dítěte. Pokud se rodiče setkávají s problémem, že jejich dítě odmítá jíst nebo má problémy s jídlem, je důležité přistupovat k tomu s trpělivostí a pochopením. Změnou přístupu a prostředí, ve kterém dítě jídlo přijímá, lze výrazně zlepšit jeho vztah k jídlu a pomoci mu překonat jakýkoliv negativní zážitek, který mu může bránit v tom, aby jídlo přijímalo s radostí.