Cholin: podceňovaná živina nezbytná pro náš mozek 

Cholin je často přehlíženou živinou, přesto hraje zásadní roli v naší kognitivní činnosti
a psychické pohodě. Může pomoci zlepšit paměť, snížit úzkost a deprese a jeho nedostatek je spojován s neurodegenerativními chorobami, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Je klíčový pro lidské zdraví od prenatálního období až po stáří. Přesto se o jeho významu příliš nemluví..

Co je cholin a proč ho potřebujeme?

Cholin není vitamín ani minerál – je to organická sloučenina nezbytná pro správné fungování lidského nervového systému. Pomáhá při syntéze neurotransmiteru acetylcholinu, který přenáší signály mezi mozkovými a nervovými buňkami. Hraje zásadní roli v paměti, myšlení a učení.

Je dokázáno, že konzumace vyššího množství cholinu může mít pozitivní účinky na kognitivní schopnosti a chránit mozek před neurovývojovými poruchami, jako jsou ADHD, dyslexie, poruchy pozornosti, demence. Jeho dostatečný přísun může ovlivnit genetické procesy související s vývojem mozkových buněk.

Nepostradatelná živina

"Každá buňka v našem těle obsahuje cholin. Jde o základní živinu, ale naše tělo ho samo neprodukuje dost. Proto potřebujeme část získat ze stravy, podobně, jako je tomu u omega-3-mastných kyselin. Jeho výskyt úzce souvisí s vitamíny skupiny B," říká zakladatelka poradenské společnosti Nutritional Insight Emma Derbyshirová.

Jak nakrmit mozek?

Naše tělo si dokáže cholin částečně vytvořit samo, ale ne v dostatečném množství. Proto je důležité ho přijímat prostřednictvím potravin.

Cholin najdeme především v:

• hovězím mase, kuřecím mase, rybách a vejcích,
• mléčných produktech,
• luštěninách (fazole, arašídy),
• brukvovité zelenině (brokolice, květák),
• některých houbách.

Nejbohatším zdrojem jsou živočišné produkty, zvláště pak vejce. Vegani mohou být ohroženi nedostatkem cholinu a měli by se zaměřit na rostlinné alternativy jako jsou sója, tofu nebo speciální doplňky stravy.

Kolik cholinu potřebujeme?

Ideální denní dávka cholinu zatím není přesně stanovena, ale odborníci doporučují:

• 400 mg denně pro dospělé osoby,
• 480–520 mg pro těhotné a kojící ženy,
• vyšší množství pro ženy po menopauze.

Podle Derbyshirové se však nároky na příjem této látky mezi jednotlivci liší, například ženy po menopauze ho potřebují více. Specifickou skupinou jsou také vegani, kteří nemusejí mít cholinu dostatek, ačkoli existují náhradní rostlinné zdroje jako je sója, arašídové máslo, tofu, či doplňky stravy v kapslích, které jsou ve vyspělých zemích snadno dostupné.

Cholin a zdraví mozku

Profesor Sin-jin Ťiang z Brooklynské univerzity zdůrazňuje jeho klíčovou roli při ochraně jater před ztučněním. Cholin také pomáhá tělu syntetizovat fosfolipidy, které jsou základní složkou buněčných membrán v našem organismu.

Odbornice Emma Derbyshirová upozorňuje na jeho úzkou vazbu na nervový systém: "Bez dostatečného přísunu cholinu by nemohla vznikat látka acetylcholin, nezbytná pro přenos mozkových signálů. Tento neurotransmiter je klíčový pro paměť, myšlení i učení. Nedostatek živin může ovlivnit projevy genů zapojených do procesu množení našich buněk. Během vývoje plodu může být jeho nedostatek obzvláště škodlivý."

Cholin je pro vývoj v děloze životně důležitý. Děti se rodí s trojnásobným obsahem cholinu, než mají jejich matky, což podle Derbyshirové ukazuje, jak důležitý pro ně je. Některé studie dokonce naznačují, že nedostatek cholinu v těhotenství by mohl být faktorem přispívajícím k rozvoji ADHD u dětí. "Ve školách vidíme čím dál víc případů ADHD a dyslexie, některé jsou genetického původu, ale je také možné, že tyto děti nedostávají klíčové živiny," tvrdí Derbyshirová. "Tyto velmi jemné změny neurovývoje se projeví později a my se potom zabýváme až následky," říká.

Prvních tisíc dní života dítěte je zásadní pro jeho mozkový vývoj – a dostatečný přísun cholinu matkou během těhotenství a období kojení může ovlivnit kognitivní schopnosti dítěte po celý jeho život. 

Zdá se, že cholin hraje důležitou roli nejen v mozkových funkcích, ale také ve zdraví kostí. Vědcům z Ústavu pro námořní výzkum v Norsku se podařilo prokázat, že vyšší příjem cholinu přímo souvisí s hustotou kostní tkáně, což je klíčový faktor pro prevenci osteoporózy a dalších kostních onemocnění.