Užívání "studijních léků" nás chytřejší neučiní - právě naopak

Co byste udělali pro lepší výkon v práci nebo u zkoušek? Mnozí sahají po 'chytrých lécích'. Ale za jakou cenu?

Více pozornosti, lepší koncentrace, vyšší výkonnost v práci. To jsou důvody, proč úspěšní lidé – od chirurgů po právníky a bankéře – sahají po lécích na ADHD jako po "dopingu pro mozek", i když tuto poruchu sami nemají. Užívání těchto léků bez diagnózy však často působí více škody než užitku. Lidé, kteří je zneužívají, bývají podrážděnější a v krajních případech si mohou přivodit problémy se srdcem, úzkosti a deprese.

Katya Rubiová, profesorka kognitivní neurovědy na King's College v Londýně, vysvětluje: "Je velký rozdíl mezi 'zneužíváním' léků – tedy jejich užíváním v předepsaných dávkách bez diagnózy ADHD – a abúzem, kdy uživatel bere vysoké množství Adderallu či Ritalinu kvůli euforii." Tyto léky jsou podle ní "velmi bezpečné", pokud se užívají v malých dávkách předepsaných pro léčbu ADHD. Při jejich zneužívání však mohou způsobit srdeční arytmie, bolesti břicha nebo působit neurotoxicky. "Mění dopaminový systém v mozku, což může vést k úzkostem, depresím, poruchám pozornosti a problémům s pamětí," dodává Rubiová. Jinými slovy, zneužívání těchto léků může vyvolat příznaky, které se velmi podobají samotné poruše ADHD.

"Lidé s ADHD mají přirozeně nízkou hladinu dopaminu, což způsobuje problémy s motivací, pozorností, vnímáním času i sebekontrolou – zvláště u dětí," vysvětluje profesorka. "U lidí bez ADHD mohou léky krátkodobě zlepšit pozornost, ale snižují jiné kognitivní funkce v důsledku výkyvů hladiny dopaminu. Po nějaké době začne klesat soustředění, motivace i výkon. Pokud ADHD nemáte, vaše tělo má optimální hladinu dopaminu – a její umělé navyšování má negativní dopad," uzavírá.

Studie vlivu některých látek na řešení úloh

Studie z roku 2023 zkoumala účinek Adderallu, Ritalinu a Modafinilu na řešení problémových úloh. "Respondenti, kteří tyto léky užívali, měli větší snahu uspět, ale dosahovali horších výsledků," popisuje Peter Bossaerts, profesor neuroekonomiky z Cambridge. "Ti, kteří byli původně nejúspěšnější, klesli po užití léků pod průměr," dodává. "Tyto látky vás sice činí pracovitějšími a motivovanějšími, ale zároveň snižují vaše kognitivní schopnosti."

Účinek tzv. "chytrých drog" je navíc krátkodobý. "Studenti se po zkouškách často cítí unavení nebo skleslí, ale většinou se rychle zotaví," uvádí prof. Bossaerts. Opačné účinky však nastupují při užívání vysokých dávek za účelem euforie. "Tyto látky mají vysoký potenciál pro závislost – tělo si na ně rychle zvykne a brzy potřebujete více, abyste dosáhli stejného efektu," varuje Rubiová.

Stimulanty na ADHD působí na tělo podobně u lidí s i bez diagnózy. Zvyšují srdeční tep a tlak, snižují chuť k jídlu a zvyšují bdělost. Uživatelé Ritalinu často uvádějí změny osobnosti, podrážděnost, napětí či poruchy spánku. Dlouhodobé užívání je spojováno s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, zažívacími problémy, bolestmi hlavy nebo úbytkem hmotnosti. U dětí může dojít i k mírnému zpomalení růstu.

"Pamatuji si případ studenta, který přede mnou zkolaboval poté, co bral tyto látky kvůli zkouškám a nespal tři dny v kuse," popisuje Bossaerts. "Zneužívání těchto léků
je přinejmenším kontraproduktivní a v horším případě může být vážnou hrozbou pro zdraví. Rozhodně to není chytré rozhodnutí."

"Mozek není motor, který potřebuje palivo navíc. Chytrá řešení přicházejí bez pilulek – a se zdravým rozumem."